Úkoly

Hůů hůů, ahojda! Jsme nesmírně vděční, že jste si na ostrov umístili přízračnou lucernu. Většina živých se nás bojí a myslí si, že jim chceme ublížit. Přitom opak je pravdou! Jsme přátelská stvoření a milovníci dobrodružství, kteří se prostě nedokážou rozloučit s tímto hůů-žasným světem. Je toho tolik co objevovat! Nezmizíme, dokud nehůů-hasíme svou žízeň po zážitcích! Hůů hůů! Nepříjemné je akorát to, že nám nikdo neposkytl domov, kam bychom se mohli po svých přízračných dobrodružstvích vracet. Proto se jen bezmocně potulujeme kolem. Postavte nám tedy na ostrově tolik přízračných luhůů-ceren, kolik jen bude možné, abychom se mohli vrátit. Za každou lucernu se vám odměníme více předměty v přízračné truhůů-le s odměnou. Každý týden vám dáme jednu. Kromě toho vám prozradíme, jak splněním určitého hůů-kolu získat jednou týdně různé další odměny. Pokaždé ovšem musíte vykonat úkol, který jsme vám dali předtím. Nejsme totiž zrovna žádní géniové. Stačí, když za námi zajdete na loď duchů-hůů, kterou najdete u západního pobřeží. Hůů-určitě ji nepřehlédnete.

Po splnění: Děkujeme za návštěvu. Doufám, že vás moje posádka moc nevyděsila. Vždycky jste měli vlasy tak zářivě bílé? Ha hůů, jen žertuji. Budeme se pravidelně vracet a pokusíme se být tu každý týden ve stejnou dobu. Ale víte, jak to chodí - duchové nejsou zrovna proslu-hůů-lí svou dochvilností.

Zde vidíte, jak dlouho budeme na moři, hůů hůů. Hůů-už se určitě nemůžete dočkat, až se vrátíme, že? Máme ohromnou radost, že jsme vás našli, a uděláme všechno pro to, abychom vám po návratu přivezli něco pěkného! Nezapomeňte se tu pak stavit a vyzvednout si, co pro vás budeme mít, protože do té doby neodjedeme za dalším dobrodružstvím!

Po splnění: Čas vypršel a Bludný přízrak se jako každý týden vrací domů. Abychom si vyprali prostěradla a tak… Hůů hůů!

Zde vidíte, jak dlouho budeme na moři, hůů hůů. Hůů-už se určitě nemůžete dočkat, až se vrátíme, že? Máme ohromnou radost, že jsme vás našli, a uděláme všechno pro to, abychom vám po návratu přivezli něco pěkného! Nezapomeňte se tu pak stavit a vyzvednout si, co pro vás budeme mít, protože do té doby neodjedeme za dalším dobrodružstvím!

Po splnění: Čas vypršel a Bludný přízrak se jako každý týden vrací domů. Abychom si vyprali prostěradla a tak… Hůů hůů!

Donesla se k nám legenda o tom, že na jednom maličkém ostrově žijí jacísi prťaví duchové. No nezní to hůů-plně roztomile? Pomozte nám je najít a my vám za to dáme malou odměnu.

Po splnění: Taková ostuda. Někdo si spletl bludičky a malé duchy. Každý snad ví, že to je něco dočista jiného. Jenže co také čekat od pirátů, od kterých jsme to slyšeli, že?

Božínku, božínku… Je jim 300 let, a přesto se občas hádají jako malé děti. Neuvěřitelné, hůů hůů. Mů-hůů-žete prosím mým přízračným námořníkům ukázat, jak má vypadat spolupráce? Někteří spolu navzájem moc nevycházejí jen proto, že se narodili v různých staletích, hůů hůů. Malá ukázka spolupráce by to mohla vyřešit.

Po splnění: Hůů hůů hurá! Zabralo to! Jejich hrdost ustoupila stranou a posádka teď živým s radostí ukáže, jak se to dělá. Dokonce začali používat věty jako "Děkuji, můj zesnulý příteli" a "Omlouvám se, nesmrtelný kamaráde".

Můj blízký přítel Atlas, v jehož společnosti brázdím moře už stovky let, se začíná dost nudit. Nejspíš by mu prospěla změna prostředí. Mohli byste jej vzít s sebou na některou ze svých dobrodružných výprav? Řeknu mu, že má sledovat každý váš krok a dávat pozor na vše podezřelé - malá špionážní mise mu hůů-určitě udělá radost. Je jedno, kam ho vezmete, hlavně ať se dostane na čerstvý vzduch.

Po splnění: No není to ten nejroztomilejší přízračný pes, jakého jste kdy viděli? Choval se slušně, nebo vyl na vaše nepřátele? Jejda, a právě mi došlo, že jsem vám zapomněla dát přízračné sáčky na venčení. Ne, dělám si legraci. My už nejíme, takže z nás ani nic nevychází. Tedy kromě ektoplazmy, pochopitelně… ho hůů ho ho.

Posádka potřebuje nějakou výzvu. Můžete nám najít nějaké vhodné místo, kde bychom si mohli trochu zachřestit šavlemi? Nic moc velkého, tentokrát nám bude stačit obyčejná pranice. A prosím, hlavně ať jsou nepřátelé opravdu padouši. Víte přece, že byť jsme duchové, máme srdce na správném místě!

Po splnění: Panečku, to byla švanda. A ti vámi vybraní nepřátelé byli úžasní. Draka jsme nechali být, ale s obřími hroudami slizu jsme si užili spoustu zábavy. A ony podzemní jeskyně, které jsme objevili? No prostě nádhera. Cože, to nebyli ti padouši, na které jsme podle vás měli jít? Dokonce to nebyl ani správný ostrov? Tak kde jsme to u všech všudy vlastně byli?!

Narazili jsme na starý zápisník s posledními zápisky jakési znavené, světem zapomenuté matky. Po životě stráveném výchovou houfu dětí si přála zažít tajemství, dobrodružství, hádanky nebo nějaké úžasné příběhy. Ovšem naprosto bez násilí, v tomto směru byla zcela konkrétní. Zdá se, že se nakonec za žádným takovým dobrodružstvím už vydat nestihla. Vyrazíte za ním místo ní a vezmete si s sebou ty její poznámky, aby její duše našla klid?

Po splnění: Říkáte, že ty poznámky zmizely v záblesku světla? Tak to je hůů-žasná zpráva. Zdá se, že ta matka nakonec spočinula na zářivé straně života. Ale vsadím se, že nebyla sama, kdo měl takový sen. Dáme vám vědět, jestli narazíme na někoho dalšího.

Na pobřeží klečel jakýsi mladý muž, v náručí držel malé dítě a usedavě plakal. Žádal nebesa, aby mu vrátila ženu a dítěti matku. V tu chvíli děcko promluvilo a tichým, smutným hláskem proneslo svoje zřejmě úplně první slovo: "Máma?" Nálada na palubě od té doby není, co dřív. Ale máme teď nový cíl. Hodláme zjistit, co se té jeho mámě stalo. A jestli můžete, zkuste se po ní prosím podívat i vy.

Po splnění: Taková náhoda! Sama bych tomu nevěřila, kdybych to neviděla na vlastní oči… tedy, kdybych to neviděla na své vlastní přízračné otvory v prostěradle. Inu, to je jedno. Koho by napadlo, že tu ženu, kterou unesli bandité, najdete zcela v pořádku? Právě kvůli takovýmto okamžikům nechceme opustit tento svět, a také kvůli nim nás tu nejspíš nebesa dál nechávají. Skoro jsem zapomněla, že i my du-hůů-chové můžeme plakat. Co jste řekli rodině na otázku, jak jste se o té jejich tragédii dozvěděli? Že vám to vyštěbetal ptáček na obloze?

Členům mé posádky se zastesklo po pořádné rvačce a chtěli by vyděsit nějaké padouchy. Nedávno byli svědky kruté nespravedlnosti a nemohli s tím nic udělat, tak by chtěli aspoň překazit jiným zloduchům páchání podobných nepravostí. Můžete nám doporučit pár míst, kde bychom to mohli zkusit?

Po splnění: Ach, už dlouho jsme se při dobývání nějaké země nepobavili tak jako teď. Děkujeme za tip, tady máte odměnu!

Jeden z mých duchů našel ve zdech jistého starého sídla ukrytou starou mapu. Jsou na ní označená dvě místa, jenže obrysy ostrova už nejsou poznat. Určitě to však nebyl ten, na kterém jsme ji našli. Zkuste si ji prohlédnout, třeba poznáte pohůů-ří a lesy, které jsou na mapě vyznačené. A možná se vám podaří najít něco cenného. Mohli bychom se pak rozdělit, co vy na to?

Po splnění: Tak co, našli jste to místo? Tak povídejte. Co na těch místech bylo, nenapínejte nás! Cože? Opravdu hračky?! Aha, a obrázek nějakého děvčete. Ten nápis na druhé straně ještě lze přečíst. Píše se tu: "Pohřbím tu naše vzpomínky na dětství, aby někomu možná jednou přinesly tolik štěstí jako nám. Budu tě milovat až do skonání věků."

Mám pro vás hádanku, a když ji nevyluštíte, budete mi muset vykonat určitou službičku. Platí? Má to dvě křídla, ale neumí to létat. 3… 2… 1… Čas vypršel! Pokud to nebudete vědět ani po návratu, možná vám prozradím správnou odpověď.

Po splnění: Řekla jsem, že vám "možná" prozradím správnou odpověď… A ne, není to kuře. No a teď jsem dostala hlad. To je děs! Víte, jak je hrozné mít hlad, a nemoci se najíst? Zase bude trvat celé roky, než na to přestanu myslet.

Poslouchejte, mladíku… nebo děvče… nebo… no, bez očí se špatně kouká, tak prostě poslouchejte, ano? Potřebujete přátele. Dobré přátele. A nikdy nevíte, kde na ně můžete narazit. Tak prostě běžte a řekněte někomu, že jste na "výpravě za přátelstvím", a požádejte ho o pomoc. Rozumíte? A možná se neptejte pokaždé jednoho a toho samého člověka, protože tím se nikam nedostanete. Řekněte jen, že vás k tomu navedl přátelský duch, he he he, hůů hůů.

Po splnění: Povídejte, zabralo to? Tak nebo tak v hledání přátel pokračujte, protože nikdy nevíte, kdy je budete potřebovat, nebo kdy budou potřebovat oni vás, nebo kdy se budete potřebovat navzájem… no, však vy hůů-už víte, jak to myslím.

Je to trochu trapné, ale musím vás o něco poprosit. Můžete nám sehnat trochu zátěže pro naši loď? Víte, jsme až příliš přátelští, a to nás neustále zvedá vzhůru… Dokonce si do kapes strkáme kameny, abychom neodletěli dřív, než sami chceme. Ovšem naše loď potřebuje ještě větší zátěž. A bohužel, jejím éterickým trupem tu a tam nějaká ta cihla propadne, takže musíme zátěž pravidelně doplňovat. Už dlouho jsme žádnou nenašli, takže pokud narazíte na něco příhodného, dejte mi prosím vědět.

Po splnění: Polovina nákladu propadla přímo skrz trup. Doufám, že jsme nevystrašili moc ryb. Ach jo.

Jelikož jsme tak dobří přátelé, mohla bych vás požádat o laskavost? Zoufale potřebujeme divoké koně, kteří se nebojí duchů. Prosím, pořiďte nám nějaké!

Po splnění: Panečku, to je zábava! Co že vlastně děláme? Jezdíme na koních po ostrově. Samozřejmě v noci, protože to je větší legrace a nikdo nás nevidí. Duchové si zrovna moc veselí neužijí… Cože, pár lidí nás zahlédlo a nahnali jsme jim strach? Aha, chápu. Dobře, tak už je jedinou noc a bu-hůů-de konec.

Před nějakou dobou naše loď proplouvala kolem země sužované těžkým osudem. Poblíž pobřeží stálo město, které rozdělil vejpůl sesuv půdy, což nás zaujalo. Nemohli jsme se ovšem dostatečně přiblížit, protože se okolím potulovala divoká zvířata a nepřátelé tak mocní, jaké jsme dosud nespatřili. Bloumali kolem jako ztracení duchové. Narazili jsme ovšem na rodinu, která se ukrývala v rozvalinách nedaleko pobřeží. Vyprávěli nám, co se na ostrově seběhlo, a že si vždycky dokázali nějak poradit. Jen zimy prý pro ně bývají obtížné, především kvůli krutému chladu. V úkrytu je nechají zvířata na pokoji, ovšem zásoby uhlí jim pak rychle dojdou a ocitnou se v těžké situaci. Můžete jim nasbírat něco, čím by si mohli zatopit?

Po splnění: Omlouvám se, tohle jsme nedomysleli. Za prvé jsme nemohli ten ostrov znovu najít a bloudili jsme skoro celou věčnost, i když naše loď létá rychleji než ptáci, a pak nám většina nákladu vypadla během bouřky. Možná tam budeme muset zajet ještě jednou. Ale tamní lidé nám byli i tak velice vděční a nemohli uvěřit vlastním očím, když jim uhlí jakoby samo od sebe začalo létat do skladiště.

Hůů hůů, zdravím vás. Co jsme se usadili na vašem ostrově, jsme během velice krátké doby zažili víc dobrodružství než kdy dříve. Kvůli tomu se nám ale také nečekaně brzy ztupily naše přízračné zbraně. Můžete nám prosím sehnat železo, aby byly zase ostré? Ne, nepoužíváme samozřejmě přímo železnou rudu jako takovou, ale naučili jsme se z ní extrahovat její esenci a přenášet ji do zbraní, čímž je opravíme a dokonce i posílíme! Během celého toho procesu se ru-hůů-da tak jako tak zničí… takže ano, dalo by se říct, že ji vlastně používáme.

Po splnění: Zabralo to, je to ú-hůů-plná paráda! Naše přízračné zbraně jsou teď zářivější než kdy dříve. Jen se podívejte! Aha, vy je nevidíte, jasně. Ale určitě byste cítili, kdybych z vás kousínek odsekla. Mohu? Dobře, dobře, omlouvám se, já to tak nemyslela. Jen jsem si říkala, že někdo jako vy, kdo každý den vyrábí takové množství zbraní, by podobný výsledek ocenil. Nic ve zlém!

Ach! Během svých cest jsme narazili na mnoho cizích osadníků-hůů, kteří na tom byli velice zle. Nepřátelé je unesli nebo zajali a uvrhli do otroctví. Sepsali jsme seznam míst na okolních ostrovech, kde se nacházejí, abyste je mohli osvobodit. Ale moc s tím neotálejte - mnozí z nich vypadali, že už mají na kahánku.

Po splnění: Tolik lidí se dostalo na svobodu, tolik vojáků, obchodníků a poutníků se vrátilo domů. Tolik slz radosti, jež prolili jejich přátelé a rodiny. Dnes můžete spokojeně spát, můj příteli, protože tak veliký dobrý skutek se jen tak nevidí!

Všimli jsme si, že s vaším rybolovem to jde z kopce a hejna ryb se stěhují pryč. Rádi vám pomůžeme a vytvoříme pro naše oploutvené přátele umělý korálový útes. Sami máme pestrobarevné útesy v nesmírné oblibě, takže bude stačit, když nám zajistíte dostatek materiálu na jeho výrobu. Ale pozor, musí to být správný materiál, žádné obyčejné cihly nebo kamení. Tady je podrobný popis, co budeme potřebovat.

Po splnění: Ach, tak překrásnou zář jsem ještě neviděla. Sluneční paprsky rozdělené vodní hladinou se odrážejí od mramorového útesu a tančí podél boků lodi jako malé duhy. No jen se podívejte na vlastní oči!

Hůů hůů, páni, toho krakena bych vám přála vidět! Byl dvakrát větší než náš Bludný přízrak a div že nás neposlal na onen svět. Netuším, jak se nás ta stvůra vůbec mohla dotknout, ale nejspíš žije ještě déle, než brázdíme hladinu moří, a za tu dobu se naučila pár triků. Nechtěli jsme tomu majestátnímu tvorovi ublížit, tak jsme mu proklouzli přímo mezi chapadly, ale nebylo to zadarmo. Část lodi se vypařila a v boku nám teď zeje obří díra, což má tragický dopad na morálku posádky. Můžete nám sehnat tyto speciální nástroje? Vím, že jsou hůů-děsně staré, ale jsou jediné, které umíme pořádně používat. Neměly by stát víc než vaše běžné nástroje, a navíc si je pak budete moci ponechat.

Po splnění: Loď je jako nová. Tedy, spíš bych měl říct, jako by byl Bludný duch zničený sotva včera. Hm, nikdy si na to nezvyknu. Dokonce i po staletích pořád volím špatná slova… Snad se to teď zlepší, když mů-hůů-hůů-žu častěji mluvit s živými lidmi.

Brrr-hůů-brrr-hůů. Prosím, natěžte víc uhlí a rozpalte pořádně výhně. Při procházce záhrobím jsme spadli do přízračného jezera! Nikomu se nic nestalo, jsme ovšem celí promočení a potřebujeme se usušit. Vím, že to zní hloupě, ale věřte mi - rýma není pro duchy nic k smíchu. Může trvat třeba celé desetiletí a soustavné kýchání připraví duchovo okolí dříve nebo později o rozum! A nebojte, nebudeme nikoho strašit. Jen se na chvíli někde pověsíme na prádelní šňůru.

Po splnění: To je lepší, hůů hůů! Mrzí mě, že jsme pak při odletu vyděsili pár osadníků.

Honem! Potřebujeme vaši pomoc! Jedné tlupy potulných duchů se nejspíš zmocnila žárlivost kvůli tomu, že můžeme plout po moři, kam se nám zlíbí, a vyhrožují nám, že nás vypudí z tohoto světa! Objevili způsob, jak používat železné zbraně, aniž by si sami ublížili, a teď nám jdou po krku. Tady jsou pokyny, co po vás potřebujeme, abychom se mohli bránit. Musíte si pospíšit, protože netušíme, kdy se k nám dostanou!

Po splnění: Ha ha! Díky vám jsme těm duchnám pěkně načechrali pírka! Určitě se zase vrátí, ale protentokrát jsme jim dali za vyučenou!

Pomoc, pomoc! Hůů, pomozte nám! Zaútočila na nás ta nejzákeřnější, nejděsivější a nejkrutější stvoření, jaká jsem kdy spatřil za celý svůj život i po něm! Neznají odpočinku. Sledují nás už celé dny a neustále štěbetají a hašteří. Jejich trus dokonce ulpívá na zábradlí! A ne, vů-hůů-bec nemám tušení, jak je to možné! Ale co je ještě horší, nevím ani, jak se ho zbavit! Potřebujeme něco, čím bychom ty přerostlé kachny odlákali. Nemůžeme je přece jen tak vyhodit do povětří, nebo ano?

Po splnění: Občas se v noci probudím a mám pocit, jako bych slyšela to jejich kvákání. Ne, dělám si legraci. Já přece nespím.

Tentokrát bychom chtěli požádat o laskavost pro někoho jiného. Pro jinou malou vesnici, abychom byli upřímní. Téměř každý rok ji postihnou záplavy, zničí téměř vše, co tamní obyvatelé vybudovali, a odnese jim na svých vlnách všechny jejich sny. Materiálu mají dost, ale chybí jim silní muži, kteří by postavili protipovodňové valy. Nemůžete jim někoho poslat?

Po splnění: Vámi vyslaní muži splnili svůj úkol s ukázkovým nasazením. Místní starosta je dokonce vyznamenal a požádal je, ať zůstanou a pokračují v tom, co začali. Všichni souhlasili a mnozí z nich si tam dokonce hodlají postavit vlastní domovy. Jeden se už i stačil oženit, no to je prostě k nevíře! Ale co… Všechno nejlepší novomanželům.

Vévoda z pevniny chystá hon, aby tak potěšil svou šlechtu. Jenže nemá dost jezdců, aby vše mělo náležitou formu. Nabízí se vám tak skvělá příležitost, jak buď získat vévodovu přízeň, nebo - a to by podle nás bylo lepší - celý hon překazit a zachránit tak životy mnoha lišek a jelenů. To, jaký pokyn svým mužům vydáte, je ovšem jen na vašem rozhodnutí. My jsme vám jen přišli sdělit, jaké máte možnosti. Takže pokud chcete, vycvičte pro tento účel jezdce, aby věděli, jak se mají na této vznešené hůů-dálosti chovat.

Po splnění: Vaši muži splnili daný úkol do puntíku. Blahopřeji! Myslím, že nakonec ani nezáleželo na tom, jaké pokyny vaši lidé dostali - vévoda byl tak jako tak spokojený, že měl dost jezdců.

Osadníky na severovýchodě vašeho ostrova postihlo sucho a nesmírně by potřebovali, aby zapršelo. Chtěli bychom se vám odvděčit za to, co jste pro nás udělali, takže bychom rádi nějak vylepšili život vašich lidí. Zde je návod na šípy, které přivolají déšť. Ovšem nemají-li vyvolat ničivou bouři, je zapotřebí poměrně dost speciálně vycvičených lukostřelců, kteří je budou den co den postupně vysílat do oblak. Jestli se budete touto radou řídit, je hůů-plně jen na vašem rozhodnutí.

Po splnění: Prší… šípy. Dobře, měli jsme to předvídat. Ale důležité je, že skončilo sucho. A teď honem pro du-hůů-bový deštník.

Všimli jsme si, že vaši obyvatelé trpí nedostatkem zábavy, tedy kromě návštěvy hostince. Což není zrovna nejzdravější způsob trávení volného času. Sice nám nepřísluší vás soudit, ale máme pro vás návrh. Nedávno jsme viděli hůů-žasné představení, ke kterému stačilo jen několik lučištníků. Ve vysokých obloucích po sobě navzájem stříleli zapálené šípy, chytali je ve vzduchu a dokonce během vysílání šípů nalevo napravo hráli divadlo. Myslím, že něco podobného byste zvládli také, ne? Sama vašim mužům poradím, jak na to.

Po splnění: Vaši muži si vedli naprosto skvěle. Dokonce mnohé z těch mnou navržených kousků ještě vylepšili. Oni i okolní publikum pak chtěli vědět, zda by mohli to představení dělat trvale a zlepšovat tak všem náladu. Nemáte nic proti tomu, že ne? Inu, já jim to už stejně povolila, takže… hůů hůů.

Zdá se, že si vaši obchodníci za vašimi zády stěžují. Jeden z členů mé posádky zaslechl, jak se baví o tom, že je od vás neopatrné rozvážet pivo po městě bez jakékoliv ostrahy. Téměř den co den vyskočí z křoví nějaká skupina žíznivých lapků a některá ze zásilek zmizí! Vozkové dokonce přestali tyto incidenty hlásit, protože už jsou na denním pořádku. Vycvičte vojáky, kteří je budou doprovázet a pokud možno řešit konflikty bez použití násilí. Už jen samotná přítomnost ozbrojenců by měla situaci vylepšit a napravit u obchodníků vaši reputaci.

Po splnění: Tak dobrá. Část piva teď dostávají přiřazení vojáci jako odměnu za svou příkladnou službu, ale to snad ničemu nevadí. Pořád to je mnohem méně, než kolik toho dřív kradli lupiči, a obchodníci jsou nesrovnatelně spokojenější.

Dokonce i my potřebujeme tu a tam čas na relaxaci. Ovšem jelikož se nás vaši osadníci pořád bojí, ačkoliv by si už na nás mohli po té době zvyknout, chtěli bychom si odpočinout někde jinde, kde by nás každých pár minut nerušil vyděšený křik. Poohlédněte se nám tedy prosím po nějakém odlehlém místě, pokud možno s pláží a nějakými palmami - ovšem jelikož stejně necítíme vítr ani chlad, bude hůů-plně stačit jakékoliv tichý a vzdálený kout země.

Po splnění: Ha, ta vámi navržená místa jsou dokonalá. Myslím, že je prověříme jedno po druhém. Moje posádka se nesmírně těší a všichni se už přezuli do plážových sandálů. Tedy… byli by se přezuli, kdyby mohli.